Rhododendron 'Hostýn' PBR - pěnišník
Description
Popis rostliny
Rhododendron ’Hostýn’ PBR je dekorativní a stálezelený hybrid rododendronu české selekce, který byl vyšlechtěn ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích a patří k linii odolných hybridů vycházejících z genofondu Rhododendron yakushimanum. Tento kultivar produkuje světle fialové až purpurové květy se žlutým středem, které se objevují v květnu v hustých, mírně kulovitých květenstvích a vytvářejí jasný jarní barevný akcent v okrasných výsadbách. Listy jsou tmavě zelené, kožovité a stálezelené, se světlými novými přírůstky na jaře, a keř má kompaktnější habitus s vyrovnaným růstem. Dospělá rostlina obvykle dosahuje cca 1,4–1,6 m výšky a 1,3–1,5 m šířky během přibližně 10 let růstu, což z něj činí působivý solitér i výrazný prvek ve skupinových výsadbách kyselomilných rostlin.
Podmínky pro pěstování
Tento rododendron nejlépe prospívá v polostinném až mírně zastíněném stanovišti, ideálně chráněném před prudkým poledním sluncem a silným větrem. Vyžaduje kyselou, humózní a dobře propustnou půdu s pH přibližně 4,5–5,5, která udrží trvale mírnou vlhkost bez přemokření – mulčování borovou kůrou pomáhá udržet vlhkost půdy a ochranu mělkých kořenů. Pro zálivku se doporučuje měkká voda rovnoměrně v průběhu sezóny, a hnojení v brzkém jaru speciálními hnojivy pro rododendrony s nízkým obsahem vápníku podporuje zdravý růst. ‘Hostýn’ nevyžaduje pravidelný řez, ale po odkvětu je vhodné ručně odstranit odkvetlá květenství pro lepší vzhled a zdraví keře. Mladé rostliny je vhodné chránit zimním mulčem; dospělí jedinci snášejí mrazy až kolem –24 °C, což jej činí vhodným i pro chladnější oblasti zahrady.
Využití a kombinovatelnost / doporučení pro zahradu
‘Hostýn’ je dekorativní keř ideální pro kyselomilné záhony, polostinné části zahrad, podrost pod vzrostlé stromy nebo v blízkosti vodních prvků, kde jeho světle fialové květy se žlutým středem dodají jarním výsadbám svěží kontrast vůči tmavému olistění. Dobře se kombinuje s dalšími rododendrony, azalkami, kapradinami, pierisy nebo stínomilnými trvalkami, které sdílejí podobné nároky na půdu a stanoviště. Při výsadbě ve skupinách se doporučuje ponechat rozestupy 1,2–1,5 m, aby měl keř dostatek prostoru pro přirozené rozložení korun.
